9. Počítání s jednotkami

Jednotky měr a jejich převody přinášejí dětem další problémy. Příčiny těchto problémů mohou souviset s poruchou prostorového vnímání a prostorové orientace.
Poruchy:

• Děti nemají schopnost představit si určitou jednotku dané veličiny.

• Děti nejsou schopny ani přibližně odhadnout velikost pozorovaného objektu (délku, obsah, objem, hmotnost).

• Děti mají problémy s pochopením různého významu násobení a dělení čísly 10, 100, 1 000 atd. a násobení pro převod jednotek. (Např. dítě nepochopí rozdíl při násobení 2 m . 10 = 20 m a násobením při převodu jednotek 2 m = (2 . 10) dm.)

1. Děti musí mít správnou představu o jednotkách měr. Tuto představu si vytvářejí jednak na měřidlech, jednak na určitých objektech, včetně částí svého těla.
2. Děti by měly vycházet z konkrétní manipulativní činnosti, měřit různé předměty a vyjadřovat jejich rozměry v různých jednotkách. (Např. měřit výšku spolužáka, délku a šířku třídy, vážit suroviny doma při pečení apod.)
3. Procvičujeme odhady kolik co měří, váží, jakou délku asi má cesta dítěte do školy. Odhadujeme vzdálenost různých vyznačených bodů v okolí dítěte, výšky význačných budov, šířku silnice, řeky, rozlohy hřišť pro různé sporty, zahrad, polí, rybníků, lesů atd. Odhady konfrontujeme se skutečností.
4. Na základě manipulativní činnosti a na základě představy získané měřením a vyjadřováním téže délky v různých jednotkách se postupně přechází k převodům jednotek. Pro dítě je nezbytné zvládnout násobení a dělení čísly 10, 100, 1 000, 10 000 atd., souvislost se zvětšováním a zmenšováním čísla.
5. Každé dítě má svůj mechanismus, kterým převody jednotek zvládá. Odhalit ho však nebývá snadné.