11. Sonda na základních školách

Na jaře roku 2003 jsem provedla na 11 základních školách sondu, jejímž cílem bylo zjistit:

1. Kolik dětí se specifickou poruchou učení v matematice se na oslovených školách vyskytuje.
2. Jak jsou učitelé informováni o možnostech nápravy těchto poruch u dětí.
3. Jakým způsobem moje práce přispěje k zlepšení vyučování dětí s poruchou učení v matematice.

O vyplnění druhé části dotazníku jsem pak požádala konkrétní učitele pracující s dyskalkulickými žáky. V této části jsem se chtěla dozvědět, jestli mají dostatek informací o poruchách učení v matematice a možnostech jejich nápravy. Zda využívají speciální učební pomůcky a materiály k nápravě těchto poruch, zda absolvovali nějaký odborný seminář týkající se poruch učení v matematice. Oslovila jsem devět učitelů na osmi plzeňských a třech mimoplzeňských základních školách.

Spolupráce s pedagogickými pracovníky byla dosti obtížná. První reakce byly vesměs negativní neochota, nezájem, opatrnost. Tento přístup zřejmě plyne, jak jsem později pochopila, ze špatných zkušeností s dřívějšími výzkumy prováděnými na školách. Po seznámení se s dotazníky, jejichž vyplnění nezasahovalo do vyučování, mi bylo dovoleno sondu provést. Učitelé i výchovní pracovníci mi však většinou věnovali jen minimum času.

Se zájmem o téma mé diplomové práce jsem se setkala na 3. ZŠ v Plzni. Zde byla paní učitelka ochotná diskutovat se mnou déle o daném problému a poskytla mi také možnost pracovat s jedním z jejích žáků.

Velmi mile jsem byla překvapena vstřícností všech oslovených na 26. ZŠ v Plzni. S ochotou, kterou jsem poznala tam, jsem se na žádné jiné škole nesetkala.

Z druhé části dotazníku vyplynulo, že většina učitelů má nedostatek informací pro práci s dyskalkuliky. Tři z devíti dotazovaných se nezúčastnili žádných seminářů na toto téma a neznali žádnou knihu nebo metodickou příručku (popř. metodické listy), která by jim v práci pomohla. Dalších šest učitelů absolvovalo seminář na téma dyskalkulie a zná alespoň minimální odbornou literaturu. Nejčastěji uváděli: Novák, J.: Dyskalkulie, specifické poruchy počítání, metodika rozvíjení početních dovedností se souborem pracovních listů. Litomyšl, Augusta 1997. Pouze dva z nich však považují množství svých informací za dostačující.

Ani práce s pomůckami pro dyskalkuliky není na všech školách na stejné úrovni. Někde mají pomůcek nedostatek, jinde využívají např. číselné osy, počítadla, kuličky, knoflíky, fazole, tabulky násobků, svazky špejlí, kalkulačky, různá matematická pexesa.

Z metod práce s dyskalkuliky zmiňují např. zjednodušení učiva, individuální přístup, zaměření na mechanickou paměť, při písemných pracích neomezený časový limit, menší počet příkladů.

Závěr:

Po vyhodnocení dotazníků jsem došla k závěru, že jsou ještě velké rezervy v informovanosti učitelů při práci s dětmi s poruchami učení v matematice a že i já svou prací mohu přispět ke zkvalitnění a zpestření výuky těchto dětí a že moje práce bude učitelům, kteří o ni projevili velký zájem, jistým přínosem. Toto zjištění bylo pro moji další činnost velkou motivací, ale i určitým závazkem.

1. žádné
2. málo
3. dost

Znáte nějakou knihu nebo metodickou příručku týkající se tohoto problému?

1. ano ________________________________________________________
2. ne

Navštívila jste nějaké kurzy nebo semináře o poruchách učení v matematice a možnostech jejich nápravy?

1. ano
2. ne

Jaké konkrétní metody a pomůcky používáte při práci s dětmi s poruchou učení v matematice?