Poruchy učení v matematice a možnosti jejich nápravy

 

13. Ověření speciálních pomůcek a metod při práci s dětmi s poruchami učení v matematice

Nezbytnou součástí této diplomové práce je ověření účinnosti pomůcek a metod popsaných v teoreticko-praktické části. Během psaní diplomové práce jsem měla možnost pracovat se dvěma dětmi s poruchou učení v matematice. Prvním z nich byl žák čtvrtého ročníku základní školy s diagnostikovanou dyskalkulií, který dochází pravidelně na ambulantní náhradní péči. Vzhledem k právě probíranému učivu v dané třídě jsem se zaměřila na kapitolu dělení se zbytkem. Ke znázornění příkladů jsem zvolila proužkové počítadlo a číselnou osu. Chlapci jsem zadala dvanáct příkladů (12 : 2, 11 : 2, 8 : 3, 11 : 4, 12 : 4, 14 : 5, 13 : 6, 9 : 7, 19 : 8, 16 : 9, 18 : 9, 11 : 10). Na prvním jsem mu ukázala způsob pokládání proužků na osu a odvození správného výsledku. Další dva příklady jsme znázornili a spočítali společně a zbylé již zvládl samostatně. Vždy jsem po něm požadovala komentář toho, co právě dělal. Chlapec díky této pomůcce rychle spočítal všech jedenáct příkladů bez jediné chyby. Když počítal zpaměti, pouze tipoval, výsledek nebyl správný. Dále jsme pracovali s pomůckami 13, 14 a 17. Sestavování obrázku mu trvalo 10 minut. Většinu příkladů spočítal samostatně, u několika využil jako nápovědu stovkovou tabulku násobků. Pro porovnání zde uvádím čas, za který složil obrázek stejně starý žák bez poruchy učení v matematice. Trvalo mu to 5 minut. Nakonec jsme si zahráli domino s příklady. Zjistila jsem, že chlapec při sčítání a odčítání do deseti stále používá počítání na prstech. Druhým dítětem, s kterým jsem vyzkoušela některé pomůcky byl žák osmého ročníku zvláštní školy. S tímto chlapcem jsem měla možnost pracovat dlouhodoběji. Vyskytují se u něho všechny poruchy zmíněné v kapitole 7 od nesprávného zápisu víceciferných čísel dále. Používali jsme tyto pomůcky: 6, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 19 a 28. Znázorňování a čtení čísel na „Kalendáři“mu šlo velmi dobře, pomocí čtverečků, proužků a čtvercových sítí pro něj bylo obtížnější. Princip pochopil však po pěti příkladech. Pomocí proužkového počítadla a číselné osy zkoušel dělení se zbytkem (stejné příklady jako předchozí chlapec), dělení beze zbytku, násobení, rozklad čísla 10 na dva sčítance a sčítání s přechodem přes desítku. Největší problémy mu dělalo násobení. Když jsem mu zadala příklad 2 . 7, položil na osu sedmkrát proužek se dvěma čtverečky místo dvakrát proužek se sedmi čtverečky. Obrázek složil jen s pomocí stovkových tabulek násobků. Příklady počítal systematicky z levého horního rohu do pravého dolního rohu. I poslední příklad pečlivě spočítal, i když bylo již jasné, na jaké místo výsledek patří. Při hledání určitého násobku čísla ve stovkové tabulce násobků si nahlas předčítal všechny násobky daného čísla od nuly. Např. hledal-li v tabulce násobků čísla 3 číslo 18, přečetl čísla 0, 3, 6, 9, 12, 15, 18. Potom se vrátil opět na začátek, a počítal zakroužkovaná čísla až došel k výsledku šest. Osmnáct děleno třemi je tedy šest. Plastické číslice poprvé hmatem vůbec nepoznal. Zaměňoval např. číslici 4 za číslici 1. Na druhý pokus již číslice poznával bez problémů. Černého Petra jsme si zahráli ve dvojici spíše pro zpestření, vytváření dvojic teček a čísel nedělalo chlapci žádné problémy. Při sčítání a odčítání do deseti neustále počítá na prstech. Chlapec se přes počáteční obtíže brzy naučil s pomůckami zacházet a používat je k usnadnění počítání. Na dotaz, zda mají nějaké podobné pomůcky ve škole, odpověděl, že ne. Začal se na naše hodiny těšit. Radost z jeho úspěchů měla i jeho maminka, která je také absolventkou zvláštní školy a nemůže chlapci poskytnout kvalitní nápravnou péči. Jsem přesvědčena, že právě takovýmto rodinám mohou být speciální pomůcky a výukové počítačové programy užitečnými pomocníky. Nejprve je nutné seznámit s nimi rodiče dětí s poruchou učení v matematice, aby potom mohli pravidelně pracovat se svými dětmi na nápravě nebo alespoň zlepšení jejich poruchy a aby zachovávali správné didaktické postupy a metody.
Při práci s oběma chlapci jsem si uvědomila, jak důležitou vlastností učitele je trpělivost, protože pouze když dítěti poskytneme dostatek času k plnění úkolů, je schopné uspět. Důležité je také nezapomenout za každý minimální úspěch, za každou správnou odpověď dítě odměnit pochvalou nebo alespoň úsměvem a povzbudit je tak k další práci. Za dodržení těchto pravidel pak u dítěte můžeme pozorovat pokroky v matematice.


1. Úvod
2. Poruchy učení

3. Klasifikace poruch matematických schopností

4 Diagnostika dyskalkulie
5 Východiska reedukace a kompenzace poruch matematických schopností

6 Specifické zásady práce s dyskalkulickým a hypokalkulickým žákem

7 Klasifikace poruch z hlediska matematického obsahu a možnosti jejich nápravy

8 Slovní úlohy
9 Počítání s jednotkami

10 Rozvoj geometrické a prostorové představivosti, chápaní, základních geometrických pojmů

11 Sonda na základních školách

12 Pomůcky pro výuku matematiky u žáků s poruchami učení v matematice

13 Ověření speciálních pomůcek a metod při práci s dětmi s poruchami učení v matematice
14 Závěr

15 Citace

16 Seznam použité literatury a zdrojů informací