Reedukace“je označení
takových speciálně pedagogických metod, které rozvíjejí nebo upravují porušené
funkce a činnosti. „Kompenzací“rozumíme
vypracování a zdokonalování náhradních mechanismů z pozice nenarušených
mechanismů, které využíváme k dosažení potřebných
vědomostí a dovedností.
Vývojová dyskalkulie jako porucha
matematických schopností svým charakterem spadá do oblasti medicínské,
svými projevy do oblasti psychologické,
pedagogické a sociální, a tudíž i v korekci by mělo být
s ohledem na každý jednotlivý případ k těmto skutečnostem přihlíženo.
Pomoc takto problémovým žákům lze tedy spatřovat
v následujících přístupech, které se z části kombinují.
Medicínský
přístup k dětem s vývojovými poruchami učení je častý
v případě, že se dostávají do všeobecné pediatrické, neurologické či dokonce
psychiatrické péče. Při ovlivňování školní
úspěšnosti u žáků s vývojovými poruchami učení a v kombinaci
s poruchami pozornosti a hyperkinetickým syndromem už byly dosaženy pozitivní
léčebné účinky při tlumení zvýšeného psychického a psychomotorického neklidu,
aniž by docházelo k celkovému utlumení dítěte. Avšak ani nejúčinnější lék
nemůže zlepšit čtení, psaní nebo počítání. Nenahraditelná je pomoc rodičů, psychologů,
speciálních pedagogů nebo psychoterapeutů a jejich vzájemná
součinnost.
Klinicko-psychologické přístupy
jsou dostupné k užívání psychologům, speciálním pedagogům, lékařům nebo
i jiným zainteresovaným odborníkům. Cílem této pomoci je kompenzace dysfunkcí
pomocí rozvíjení náhradních a lépe rozvinutých funkcí. Dále pak na dosažení
alespoň částečně rovnoměrné struktury psychických funkcí, na kterých spočívá
počítání, čtení nebo psaní, a tím i zlepšení celkových předpokladů pro zvládnutí
výuky ve škole. Rozvíjí tedy schopnosti prostřednictvím podněcování náhradních
mozkových mechanismů. Na těchto myšlenkách jsou budovány současné neuropsychologicky
orientované přístupy ke korekci (nápravy, zlepšení obtíží) vývojových poruch
učení.
Speciálně pedagogické přístupy
jsou uplatňovány především v pedagogickém procesu výuky ve škole,
případně ve specializovaných třídách. Umožňují sladění pedagogických metod
se specifickými
požadavky žáků
s vývojovými poruchami učení. Kladou vysoké požadavky na osobnostní i
odborné kvality takových učitelů.
Při individuálně prováděné korekci je nutné
vycházet z dobrých znalostí základů psychologie a patopsychologie
matematických schopností. Nelze totiž v praxi zaměňovat metody reedukace
a kompenzace s prostým doučováním. Doučování je zaměřeno na doplňování
nebo upevňování vědomostí a dovedností a samo nemůže obtíže při vývojových
poruchách učení
účinněji zmírňovat.