Třeboňsko

CHKO Třeboňsko se rozprostírá na území o velikosti 707 km2. CHKO byla vyhlášena v roce 1979. Kromě toho je toto území od roku 1977 také zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO.
Krajina Třeboňska je poznamenána svou polohou - nachází se v ploché Třeboňské pánvi. Je charakteristická velkým množstvím vodních ploch - jednak rybníků, jednak přirozených vodních toků a také umělých kanálů, které byly vybudovány mezi rybníky i řekami. Nejdůležitějšími z řek jsou zde Lužnice a Nežárka, obě oblíbené vodácké řeky. Celá oblast je velmi důležitou a bohatou zásobárnou čisté vody.

Geologickým podkladem oblasti jsou často ruly, na nichž se nacházejí nejrůznější usazené horniny vzniklé z materiálů, které se v ploché pánvi ukládaly. Jsou to např. pískovce, slepence, jílovce, štěrky, písky. Oblast je známá také svými mocnými rašeliništi.

Původní porost tvořily lužní lesy a další porosty, většinou svázané s vodou - vodní a pobřežní ekosystémy. Na vyvýšených sušších místech také porosty buku a borovice (bučiny a bory na písčitém podkladu). Dnes je v krajině zachována jen necelá polovina z původní plochy lesa.

Na území CHKO roste až 400 ohrožených druhů rostlin, z toho 104 druhů chráněných.
Krajina Třeboňska je neodmyslitelně svázána s vodou a tím je také ovlivněna flóra. Na Třeboňsko se proto vypravíme za rostlinami, které žijí ve vodě, u vody, v rašeliništi apod. Z rostlin žijících ve vodě zde roste např. leknín bílý, stulík žlutý nebo kotvice plovoucí. Kotvice doplatila na atraktivní vzhled svých plodů, které lidé s oblibou sbírali a na některých místech způsobili zánik celé populace. V pobřežních porostech se setkáme např. s bílými toulci jedovatého ďáblíku bahenního. V rašeliništích nás upoutají bohaté porosty vonného keře rojovníku bahenního nebo zvláštní bylina suchopýr pochvatý. Při podrobnějším zkoumání okolí uvidíme také drobnou rosnatkou okrouhlolistou.

Rosnatka je rostlinou masožravou. Na listech se tvoří lepkavé kapičky, které k sobě přilepí hmyz a potom jeho tělo rozloží. Proč to rosnatka vůbec dělá? Není to žádná krvelačnost nebo charakterová vada, ale prostý nedostatek dusíku v půdě, který si masožravé rostliny zajišťují rozkladem živočišných bílkovin. Rosnatka je krásná nejen svými listy, můžeme si prohlédnout i její drobné bílé květy.
Prostředím je ovlivněna rovněž fauna Třeboňska.
Voda, rašeliniště - to je prostředí zvláště oblíbené rybami a obojživelníky.
Žije zde např.čolek velký, blatnice skvrnitá i rosnička zelená. Vzácností je motýl žluťásek borůvkový.
Vodní plochy jsou také rájem vodního ptactva. Třeboňsko je pro ptáky důležitým místem pro odpočinek při pravidelných ptačích tazích a pro mnohé také domovem a místem, kde pravidelně hnízdí a vyvádějí mladé. Bylo zde pozorováno 277 druhů ptáků, z nich 182 druhů zde hnízdících. Do prostředí byl uměle vysazen orel mořský.
Kromě obvyklých savců v naší přírodě do tohoto prostředí logicky zapadá malá vodní šelmička vydra říční.

Eva Pazourková