PERLY

Perla -
hedvábně lesklá kulička ukrytá v lastuře. Kdo ji tam asi schoval a proč?
Tak nějak mohli kdysi v minulosti přemýšlet o perlách lidé, kteří je v lasturách nacházeli. Protože však perla byla krásná a také vzácná, neboť neležela uvnitř každé lastury, brzy bylo jasné, komu perla náleží. Perly byly vždy velmi ceněny. Nenáležely „obyčejným lidem“, ale lidem s určitým postavením. V době renesance bylo někde dokonce „neurozeným“ zakázáno nosit šperky z perel.
      
O původu perel a o jejich čarovných vlastnostech vznikaly nejrůznější pověsti. Jedna z nich například vysvětluje, že perly vznikly z dešťových kapek v místě, kde se mraky dotýkají hladiny moře. Právě tam dešťová kapka ztuhne a jako perla padá na mořské dno. Antická legenda považuje perly za slzy bohů spadlé z nebe, které jsou darem, přinášejícím lidem štěstí a lásku.
Téměř jako další legenda zní tvrzení římského přírodovědce Plinia (1.stol. n.l.) o původu perel: Až přijde její čas, otevře perlorodka lasturu, aby mohla být oplodněna rosou - a „porodí“ perlu.
Jaká je skutečnost? Kéž bychom se nepídili po skutečnosti a zůstali u bájí. Pravda je oproti nim tak „šedivá“:
Perlorodka patří mezi měkkýše se dvěma lasturami – mlže. Její tělo je na povrchu opatřeno pláštěm, který vylučuje látky, z nichž se lastura tvoří. Jak živočich roste, potřebuje stále větší „domeček“. Lastury jsou tvořeny z několika vrstev látek, včetně perleťové vrstvy. Dostane-li se mezi plášť a lasturu například zrnko písku, je také ono obalováno stejným způsobem jako stěna lastury. Jak se na zrnko nabalují postupně další a další vrstvy, vzniklá perla se zvětšuje.

Proč jsou perly tak vzácné?
Perly, které jsou krásné a ceněné pro výrobu šperků, netvoří každý mlž. Stačí se jen podívat, jak vypadá vnitřní stěna lastury na našich letních úlovcích od moře. Někde krásnou perleťovou vrstvu nenajdeme. Mlži, kteří hodnotné perly tvoří, dostali podle toho i svůj název – perlotvorka (mořská) a perlorodka (sladkovodní).
Přirozený vznik perly je náhodný. Neplatí to, že by například každý rok vznikla a narostla jedna perla.
Lidé se s tím však nesmířili a začali záměrně dovnitř lastur vkládat drobná zrnka, aby si takto vypěstovali perly uměle.
Jsou všechny perly stejné?
Teď nemáme samozřejmě na mysli velikost, ta záleží na tom, jakou dobu perla vznikala. Perly se od sebe mohou lišit barvou, leskem, tvarem. Nejobvyklejší barva perel je bílá, ale perly mohou mít barev daleko více: světle růžovou, žlutou, béžovou, nazelenalou, šedou, černozelenou, šedomodrou, bronzovou, červenou, červenohnědou, fialovou, černou, zlatožlutou, zlatozelenou a další. Liší se také tvarem. Základní tvar je kulatý, mohou být i kapkovité nebo tvaru nepravidelného oválku („barokní“). Možná nebudete věřit, ale najdou se znalci perel, kteří podle barvy a tvaru určí místo původu perly.
Pěstitelé perel došli k zajímavému závěru, že perly mají krásnější lesk, jsou-li vyloveny ze studené vody. Proto „sklizeň“ uměle vypěstovaných perel probíhá v zimě.
Perly jsou krásné, ale choulostivé. Vadí jim přílišné sucho, vystavení na slunci, styk s mýdlem atd. Proto vyžadují jako vzácný klenot větší péči. Až si je budete navlékat na krk, myslete si třeba, že to slzy bohů Vás provázejí, aby Vám přinesly štěstí.

Eva Pazourková