Co nemá mobil v návodu.

Státní telefon.
Telefony zařizuje výlučně poštovská a telegrafní správa. Státní telegrafický
úřad, k němuž připojen je jeden nebo více telefonických vedení, nazývá se
"centrálkou". Podle potřeby se státním telegrafickým úřadem spojeny jsou
také "veřejné hovorny" pomocí zvláštních drátů. Hovorny tyto,
nazývají se c.k. telefonická stanice. Centrálky jsou také vždy veřejnými
hovornami. Hovoren těchto používati lze při místních rozmluvách, platí se za tři
minuty dvacet haléřů. Zaplacením trojnásobného poplatku jsou připuštěny hovory
nutné, které mají přednost před všemi ostatními. Další tři minuty může
mluvčí hovořiti za opětovný poplatek, dále však může mluviti jen tehdy, není-li
zde jiného uchazeče.
Návod o používání telefonických přístrojů. Nové předpisy o manipulaci,
které nabyly platnosti dne 16.srpna 1899, ustanovují:

1.
Přeje-li si některý účastník hovořiti, zavolá telefonickou centrálu, k níž jest
připojen a to jediným silným zvoněním - otočí třikráte klikou, umístěnou na
pravé straně přístroje. Účastník položí hned na to, obě sluchátka k uchu.
Telefonická centrála ozve se slovem :"Haló", načež účastník se hlásí
slovy: "Haló! zde číslo ...., přeji si číslo .....(Pouhé udání jména
telefonního účastníka nepostačuje!) centrála odvětí pro kontrolu: "Dobře,
číslo , hned. " Jest nezbytno, aby účastník tak dlouho naslouchal, až se
ohlásá žádaná stanice aneb spolupůsobící centrála.
2.
Telefonická centrála vyrozumí volaného abonenta zazvoněním. Jakmile zazvoní,
požádaný účastník přiloží ihned obě sluchátka k uchu a hlásí se slovy:
"Haló, zde N.N. Kdo tam?"
3. Když rozmluva jest dokončena, což se oznámí slovem -konec- , musí se levé
sluchátko (po případě obě sluchátka) opět zavěsiti a oba hovořící dají
konečné znamení jediným delším a silnějším zazvoněním. Přesné zachování
tohoto předpisu jest pro řádné upotřebení telefonu podmínkou nezbytnou.
Přeje-li si kdo, skončiv rozmluvu, spojení jiné, sluší se rovněž dáti nejdříve
odzvoňovací znamení a pak, nikoliv však před uplynutím jedné minuty, volati znova
telefonickou centrálu.
Podávání a odevzdávání telegramů ve vlaku.
Ve vlaku, ke kterému jest připojen poštovní vůz, možno podati telegram. Velká
novinka, za kterou se vděčí vlakové poště:
Telegram buď odevzdá se poštovnímu úředníku, v poštovním voze službu
konajícímu, nebo opatřený příslušnými známkami, vhodí se do schránky pro
psaní, která v každém poštovním voze jest umístěna.
Poštovní úředník odevzdá pak telegram v nejbližší stanici k odtelegrafování.
Pro obchodníky a cestující, kteří začasto v poslední chvíli musí činiti své
dispozice, má zařízení toto velkou cenu.
Právě tak cenné jest zařízení, že můžeme poslati telegrafickou zprávu za
někým, kdo odcestoval, a o němž známo, ve kterém vlaku se nachází.
Například odejel by někdo státní drahou železniční z Prahy přes Brno do Vídně.
Chceme-li mu telegraficky něco telegraficky sděliti, napíšeme telegram, který
adresujeme: Pan N.N. v rychlovlaku číslo ...., Brno, dodatečně Vídeň. Dojde-li
telegram do Brna dříve, než vlak s adresátem, má některý zřízenec brněnský
telegram vzíti a vyvoláváním jména ve vlaku adresáte najíti a telegram mu
odevzdati.
Nezastihne-li telegram vlak a adresáte v Brně, zašle se za ním na druhé místo
určení do Vídně. A tato doprava telegramů obstarává se za nepatrný doplatek k
obyčejnému poplatku telegrafnímu. |