Když se řekne zmrzlina

Zmrzlinu znají již velmi malé děti, protože zmrzlina, to je pochoutka nad pochoutky. Od jaké doby lidem zpříjemňuje život? A byla vždy taková, jak ji známe dnes?

Původ zmrzliny je i dnes neznámý, přesné datum jejího vzniku neexistuje. Jisté však je, že zmrzlina chutnala již vládcům staré Číny, Indie a Říma. Měla podobu mléčné rýžové směsi (200 let př.n.l. v Číně) nebo chlazených ovocných šťáv. S chlazením to nebylo jednoduché, protože ještě nebyly vynalezeny ledničky. Základem však bylo sehnat sníh a led a v něm zmrzlinovou směs (podobně jako dnes) nechat ztuhnout.

Zmrzlina se postupně zdokonalovala, experimentovalo se s různými surovinami, chutěmi. Snad se na jejím putování světem podílel i známý cestovatel Marco Polo (13.-14. stol.), který pobýval na dvoře čínských vládců a mohl ji přinést do Benátek. Z italské kuchyně se pak prý dostala na stůl francouzský a dále a dále, přes hory a doly, přes moře a oceány do celého světa.
První zmrzlinový strojek, tedy zařízení opatřené klikou a na ruční pohon, k výrobě ztuženého zmrzlinového krému vynalezla v roce 1846 Nancy Johnson z New Jersey.
A první zmrzlinový kornout? Ten spatřil světlo světa v roce 1904. K jeho „vynálezu“ přispěla náhoda. Představte si ulici amerického města St. Louis, kde vedle sebe stojí stánky dvou prodavačů. Jeden prodává misky se zmrzlinou, druhý dorty a dortové oplatky. A když sousednímu zmrzlináři došly misky, cukrář Ernesto Hamwi pohotově sroloval teplou dortovou oplatku do kornoutku, nechal ji vychladnout a nabídl ji kolegovi. A vynález byl na světě. Nebyl sice převratný, ale těší se z něj dodnes miliony lidí.

Eva Pazourková