Myší díry v Praze
Naši předkové mínili myší
uličkou uličku takovou, která byla úzká, slepá, neschůdná a dobrá leda
tak pro myši. Také takovéto pojmenování, jako mnoho jiných, je odpozorováno z každodenní
skutečnosti. J
Japonský diplomat a úředník, jenž žil nějaký čas v naší zemi a naučil se poměrně
dobře česky, napsal svému příteli do Prahy:
"Pracuji na ministerstvu, které je v ulici Kasumigaseki". Kdo umí japonsky,
snadno si přeloží, že náš milý Japonec je zaměstnán v Myší ulici. A pokračuje:
"Jsme tady totiž všichni kancelářské myši." (Dočetl jsem se v LtN.)
Myší dírou je v Praze neoficiálně nazývána dnešní ulice Pod
Bruskou. V těchto místech nechal původně křivolakou stezku a cestičku rozšířit na
schůdný a sjízdný úvoz generál Albrecht z Valdštejna. Úvoz, jako by naznačoval
cosi o samotné povaze válečníka. Šel čelem proti skále a zůstala po něm průrva,
jako když vystřelí z děla. Uličku uvozuje honosný hotel Hoffmeister, jehož název
právem připomíná českého spisovatele, malíře a karikaturistu Adolfa Hoffmeistra
(1902 - 1973), jenž v ulici bydlel. Dál už jsou jen široké stupně směrem vzhůru,
milosrdná a příjemná zeleň stromů a keřů, které zpevňují strmé svahy, a hluk
Chotkovy frekventované silnice, jenž sám o sobě je dostatečnou zárukou, že jestli
se jakýkoli živý tvor hodlá zdržovat někde poblíž, rozhodně to nebudou myši.
Východní stranu Anežského kláštera tvoří Klášterská
ulice. Pojmenování netřeba vysvětlovat. Anežský areál zůstal pro naše štěstí
i potěšení zachován, zdaleka ne však jeho okolí. Kdysi se ulička jmenovala podle
blahoslavené abatyše klarisek Anežská. Na obrázku malíře Františka Žáka z roku
1927 je ještě vidět uličku, která velmi připomíná tu na Pražském hradě, kde se
mačkají k sobě domečky jako v pohádce, a za nimi jsou při zdi vysoko vyčnívající
komíny. Malebná ulička pobřežní čtvrti Na Františku jako vejce vejci podobná té
Zlaté na Pražském hradě už neexistuje. Byla zbořena v rámci ozdravění Josefova a
Starého Města. Na jejím místě stojí od roku 1932 ministerstvo. Ministerská budova zůstává,
jenom ministři se střídají. Zmiňuji se o této uličce, jak jistě milý čtenář
pochopil, z toho prostého důvodu, že i ona brzy po svém vzniku někdy v 16. století získala
si název Myší díra. Tady v ulici stával dokonce dům, jemuž bylo přisouzeno stejné
pojmenování, avšak netěšil se valné pověsti, přebývaly prý v něm dívky povětrné.
V domě,kterému zde říkali "Myší díra" byla to prý pověstná svůdnice
Alena. Každopádně udrželo se v ulici pojmenování Myší díra až do 19. století.
Ještě o jedné uliční soutěsce musí být řeč, aby výčet myších děr v Praze
byl soustavný a úplný. Byla to ulička, která vedla z Jungmannova náměstí k dolní
části náměstí Václavského. Tramvaje jezdily dnešní ulicí 28. října, avšak pěšky
chodilo se souběžnou "myší dírou". V roce 1974 byli obyvatelé přilehlé
soutěsky odstěhováni, aby mohla být úspěšně zahájena výstavba metra. Kdyby někdo
z čtenářů začal nabývat dojmu, že už několik set let je veden v Praze boj s myšmi,
nechtěl bych mu to rozhodným způsobem rozmlouvat. Vždyť přestěhováním našich různých
institucí, úřadů a kanceláří do jedné a téže historické oblasti Prahy můžeme
se brzy dočkat nejen nějaké "myší ulice", ale budeme se moci pochlubit
celou "myší čtvrtí".
Jen jsem zvědav, bude-li mít některý z našich vysokých diplomatů či úředníků
tu odvahu a ten správný smysl pro humor, až bude psát svému příteli do Japonska.
Antonín Ederer,
písař Starého Města pražského
|