RECEPT NA CHYTROST - kde ho najít? ...

Ve školách, před kterými při zápisu prvňáčků stojí fronty rodičů?
V „kouzelných“ vypočítaných sbírkách příkladů k maturitám, nebo testech, které zaručeně „nacpou“ do vzrostlých již dítek vše potřebné, aby se dostaly na vysokou školu?
Ani jedna z těchto možností neplatí - zní odpověď na otázku v úvodu.
Na slovo „logistika“ dnes slyší ve firmách, v dnešní době se jeho obsah stává samozřejmostí.
Správná koncepční řešení poskytují vysokou úroveň výrobků a služeb pro jejich příjemce a optimální ekonomické zatížení pro jejich poskytovatele. Všechna totiž přispívají k efektivitě, o kterou každá firma usiluje.

Populární definice logistiky zní prostě:
Logistika je nauka, ve které jde o to, aby byly správné věci ve správný čas na správném místě, a to vše za minimální cenu nebo námahu. Řecky LOGOS znamená řád, pořádek, princip, systém.

A co tak velká a významná firma, rozšířená po celé republice, jakou jsou školy?
Nepřeháním, když píši, že škola je „největší firmou ve státě“, která má mnoho pracovišť. Navíc zde není jednoduchý systém, neplatí, že pracují učitelé a žáci přijímají. Zvláštností těchto pracovišť je, že žáci jsou aktivní „pracovníci“ a zároveň příjemci

Kde je Logistika ve vyučování ? Složitost tohoto systému VYUČOVÁNÍ by si nutně vyžadoval výborně fungující logistický systém.
Jak funguje? Téměř nijak. Skutečnost již po léta vypadá tak, že žáci jsou zavaleni množstvím informací a v některých třídách se výuka účelově zaměřuje k tomu, aby žáci vykonali zkoušky.

Vysvětlíme si to na matematice, i když v ostatních disciplinách to bude podobné.

Když si rozložíme vedle sebe učebnice matematiky (většinou vícedílné) ze všech tříd ZŠ, vedle toho pracovní listy a ještě metodické návody pro učitele, vyskytne se pro logicky uvažujícího smrtelníka hrůzný pohled. Dá se charakterizovat jedním obrovsky velkým písmem napsaným slovem „CHAOS“. Roztříštěnost, zkrátka sekaná z jasných pojmů.
Ano, všechny tyto příručky „vyhovují platným osnovám“, všechny tyto příručky toto kouzelné zaklínadlo hojně používají. Přece díky němu byly schváleny. Díky němu se tyto používají a díky němu byly (musely být) učiteli přijaty jako jediné evangelium.
Díky tomuto faktu je matematika obávaným předmětem.
Stala se z velké míry snůškou nesmyslných, opakujících se „početních“ příkladů, které se liší jen číslicemi. Naprosto nezáživná věc pro většinu studentů a žáků, kterým nebylo umožněno vidět v příkladech víc. Přímo matematický zločin na dětech.
Matematika degradovala na snůšku příkladů, které se musí umět, aby se žák dostal na gymnázium, student na vysokou školu. K dispozici jsou sbírky řešených příkladů, vypracované zaručené maturitní otázky, nebo příklady do přijímacího řízení. Žáci se naučí - vlastně nazpaměť- příklady ke zkoušce. Ty pak rychle zapomenou. Tento způsob "také výuky" nemůže podporovat žádný učitel, ani rodiče. Tímto způsobem získané vědomosti netvoří základ pro další studium.
Žák přestává zvládat větší množství požadavků ve vyšších třídách a je nezpůsobilý k dalšímu serioznímu studiu například na vysoké škole. Kdo se učí tímto způsobem, musí opravdu nastoupit těžkou cestu vypracovaných testů a naučených otázek ke zkouškám, aby uspěl. Těžkou proto, že existuje o mnoho snadnější a jistější způsob, jak uspět.

Zkrátka rozum, řád a smysl matematiky z našich škol nějak uletěl.

Jak to řešit?
Vzpomeňme pohádku o Kocourkově. Když v nově postavené kocourkovské škole nebylo světlo, protože zapomněli na okna, ten nejmoudřejší z Kocourkovských řekl. „Donesme do školy světlo v pytlích, venku je ho dost!“ I dnes najdeme podobné „myslitele“. Řeknou například: „Zrušíme matematiku!“ Rozhodně maturitu z matematiky. Ihned se rozsvítí. Aspoň na vysvědčeních.

Budiž světlo. To už někdo řekl a někdo to očekává i dnes. Jenže dnes světlo nebude. Jakoby se zapomínalo, že matematika rozvíjí intelektuální schopnosti, představivost, tvořivost, abstraktní myšlení, schopnost logického myšlení. Že přispívá k vytváření určitých rysů osobnosti jako je vytrvalost, pracovitost, schopnost řešit úkoly. Poznatky a dovednosti získané v matematice jsou předpokladem ke studium přírodovědných i společenských oborů.
Už se ví o nedostatku technických kádrů, o tom, že budoucnost a prosperita firem a státu je ve vývozu vědomostí a informací, ve kterých v dnešní době převládají ty technické.

Budeme moci vyvážet kocourkovské vědomosti, až se naše země vyplení vývozem nerostného bohatství?
Podpora školství a velký důraz na rozvoj vědomostí, žádaných doma i ve světě je jediné východisko. Už se osvědčilo v několika malých zemích bez hmotného vývozního materiálu.

A co vzít na pomoc přece jen tu logistiku, která je v dnešní době neodmyslitelná od úspěšné práce? Co tak přehodnotit všechny učebnice, osnovy i metodické příručky v zorném úhlu logistiky?
Potom zjistíme, že matematika je velmi snadný předmět. Určitě to zhodnotí a uvítají děti a studenti.

----------------------------------------------------------------------

Zmíním se o několika faktech, které odporují zásadám logistiky.
Vzdělávací program je zbytečně rozvleklý, mrhá se velkým potenciálem chápání dětí v každém věku.

Pracovní listy, které s rozšířením možností tisku na počítačích nabyly přehnaného významu. Nekonečné vybarvování srdíček, koleček, čtverečků a nevím čeho ještě v pracovních listech 1. třídy. Kdyby existovaly tresty z výtvarné výchovy, mohly by vypadat právě takto. Zvlášť pilní žáčkové, převážně žákyně vybarvují tak krásně, že jim unikne „matematický význam“ této dřiny. Spočítávání srdíček je rozumné, avšak raději jiným způsobem s jinými rychlejšími pomůckami, třeba s interaktivní, zajímavou úlohou na počítači.

Není doceněná geometrie - jednoduchá s kreslením náčrtů i ta složitější s přesnými konstruktivními prvky se musí stát důležitou součástí matematiky, ne jenom jejím doplňkem, jak je často chápána. Už v dávných dobách bylo jasné, že geometrie naučila lidi myslet. To platí stále. V našich školách se tento moudrý citát nevyužívá. Geometrie je ve škole popelkou, ačkoliv by především v nižších třídách měla vládnout matematice. Často, když nezbývá čas v důsledku nějakého časového narušení výuky, vynechává se právě geometrie.
Geometrie je velmi důležitá pro další discipliny, výchovu představivosti a tvořivosti.
Vědomosti se lépe zafixují pokud jsou podpořeny grafickou představou.
Prostorová představivost usnadní žákům studium v každé době, ať jsou malí, nebo na vysoké škole.

Příklad neefektivního obsahu osnov: Zdlouhavé seznámení s přímkami a úsečkami.

Úsečky, čtverec, rovnoběžky i pravý úhel spolu souvisí. Toto učivo jsou schopné - dokonce radostně - pochopit prvňáčci. Podíváme-li se do osnov, vidíme, že je to rozvlečeno až do čtyřech ročníků. Proč? Dětem tím unikají souvislosti, ztrácí zájem o skutečnou geometrii, která vychovává k představivosti, tvůrčí činnosti a pomáhá v dalších oblastech matematiky a jiných disciplinách. Odnaučují se přemýšlet o problémech a získávají jen představu, že se „tyto věci“ musí učit. Argument, že děti nejsou schopny přijmout tato fakta, neobstojí. Děti, zvlášť v dnešní době, jsou schopné přijmout mnoho poznatků, zvlášť jestli jsou učiva zajímavé.

Úsečky, měření, jednotky - cm, dm, metr
Efektivně se tato část dá zvládnout nanejvýš v 2. třídě.
JAK?
Malý příklad z hodiny matematiky.
Žáci se pro začátek seznámí s tím co je přímka (ihned se musí dozvědět, že přímka je nekonečná a nemůžeme ji měřit)
co je úsečka - ta dá se změřit a dělají si náčrty úseček od ruky.
Děti dostanou za úkol přinést si do školy metr, pravítka s centimetrovým a milimetrovým měřítkem, zkrátka to, co doma mají.
V hodině matematiky výuka měření úseček začne takto:

Nejdříve „přehlídka toho, co si děti donesly. V zpomínám, že přinesli i pásmo a chlapeček donesl a logaritmické pravítko! Samozřejmě dostal o něm v rámci jeho chápání správné informace, kterým kupodivu docela porozuměl!

Učitelka dala úkol: Změřte váš sešit, lavici, délku tabule, délku a šířku třídy, zkrátka co chcete. Dovedete si k tomu vybrat správné „měřidlo“? Poznamenejte si to do sešitu, na papír a případně nakreslete!
A nechá se dětem volnost, aby se po třídě pohybovaly a měřily, co chtějí.
Až si děti dostatečně „pohrají“ s měřením, začne se hodnotit, co kdo změřil a v jakých jednotkách. Učitel samozřejmě opravuje a pochválí děti za jejich práci, prohlédne si jejich náčrtky a může naměřené údaje napsat na tabuli, aby je děti měly na očích.
Už teď se mohou dovědět to, že centimetru, decimetru a metru říkáme jednotky délky, proč jsou tak různé a čím se liší.

Dá se už vysvětlit i převod jednotek cm, mm (změřit např. gumu, jiný malý předmět, který žáci mají). Vidí, že guma je dlouhá třeba 3 cm a 5 mm. Kolik je to mm? Že 5 milimetrů je půl centimetru. Zjistí to samostatným poznáním a zapamatují si to.

Domácí úkol ani netřeba. Když tak jen dobrovolný, například, jestli dokáží zakreslit a poměřit podlahu jejich pokoje, nebo předsíně. Následuje pochvala těch dětí, které úkol splní, napříště to motivuje ty ostatní.

Na pokusné hodině jsem žasla, jak se některé děti vyrovnaly s nakreslením půdorysu pokoje nebo domu. Takto pojaté vyučování děti chápou jako prostředek SVÉ REALIZACE. Jako nepovinné domácí úkoly jsou některé z nich schopny nakreslit půdorysy pokojů, půdorysy celých bytů (samozřejmě se všemi znaky dětské kresby), i když nikdy neslyšely, co je to půdorys. Také se nasmály slovu půdorys, který by se jim hodil pro náčrt půdy! Ale co to je, si díky tomu smíchu zapamatovaly.

(Přízemí označily jako „dolní mapa“, první poschodí jako „horní mapa“. Na tom je vidět jejich samostatná rozumová činnost, která je cennější než bleskové odpovědi naučených příkladů.
Podobně se děti rychle naučí vlastní prací obvody rovinných útvarů a jiné.

JIstě vás napadne, že na takovou práci nestačí jedna vyučovací hodina. A jsme u toho, proč by měla stačit? Má-li učitel svobodně a efektivně hospodařit s časem, věnuje této práci třeba dvě plné hodiny. Výsledek jistě stojí za to a nahradí několik roztříštěných hodin i v různých ročnících.

Podobných případů, kdy se dá efektivněji učit je mnoho. Je to nauka o číslech, číselné ose, rovinných a prostorových tělesech a další. Děti mají při tom představu své objevné práce.
Na podobných hodinách děti „nevyrušují“ a všechny rády pracují. Děti nadané i ty nadané méně! Individuální přístup učitele k dětem se zde stane samozřejmým a vyplývá přímo ze situace. I hodnocení žáků a známkování je jednodušší.

Důraz na kreslení náčrtů od ruky.
Nežonglovat s pravítky už tehdy, když dítě nemá zcela jasnou představu, proč by měla být úsečka narýsována absolutně rovně. Především se musí naučit, že je „rovná“.
Samozřejmě nezavrhuji použití pravítek - zde je jim třeba říci, že technici, architekti musí nakreslit vše přesně, tak se o to také pokusíme.

Nedostatky v řešení slovních úloh

Častý výrok rodičů: Matematiku umí, jen ty slovní úlohy mu nejdou! Tento výrok znamená, že matematiku dítě vůbec neumí. Slovní úloha je to podstatné z matematiky, aspoň v tomto věku žáků. Matematika je abstrakce skutečnosti, ale tato skutečnost ji musí ve výuce předcházet. Jinak jsou všechny vypočítané příklady jen to „biflování“, pod kterým si někdo matematiku představuje.

Shrnutí:

Rezervy v logistice ve škole se nalézají skoro všude.

U dětí se využije zájem, motivace, což jsou podstatné faktory pro zapamatování.
Rozdělení stejného učiva do 2., 3, a dokonce 4. třídy je plýtvání časem dětí. Zároveň se vytváří u dětí nezájem a neschopnost tvořivě se učit. Popírá se tím základní psychologická podstata učení: Učí se dítě, učitel usměrňuje a řídí, je “ředitelem“ vyučovacího procesu.

Celý tento problém chápou učitelé správně, zřejmě jej vnímá i mnoho rodičů. Vyhledávají pro děti alternativní školy, soukromé školy.

Učitelé jsou však stále vázáni předepsanými osnovami. Také představou, že jen podle nich se dá dítě připravit na vyšší stupeň školy. Výuka v některých třídách se účelově zaměřuje k tomu, aby žák úspěšně vykonal přijímací zkoušky. Opět ztráta času!
Pokud se dítě už od první třídy učí přemýšlet a efektivně zvládat požadavky školy, nebude pro ně problém vykonat jakýkoliv úkol na přijímacích zkouškách. Způsob zvládnutí učiva ve škole bude zároveň dobrým vodítkem při výběru další školy, a zároveň určitou zárukou, že toto další studium zvládne bez újmy na duševním zdraví.
Učení by pro každé dítě mělo být radostnou činností. Vždyť škola zabírá mnoho let jeho života.

----------------------------

Děti v dnešní době se především musí naučit učit - čili zvládnout způsob jak se učit a naučit se přemýšlet.

Publikováno v časopise „Moderní vyučování“ (2007)

Hana Daňková, autorka řady CD-ROM CHYTRÉ DÍTĚ